Lucie ví svý - 30 otázek ke 30 letům skupiny - 4. část

Patrně nejvýznamější tuzemská skupina posledního čtvrtstoletí slaví své třicáté narozeniny a při té příležitosti jsme cítili jako povinnost připravit článek, který nikde jinde nenajdete. Přesněji řečeno uskutečnit s Lucií zcela nestandardní rozhovor. Rezignovali jsme na snahu nahnat celou skupinu před jeden mikrofon a rozhodli se vyzpovídat jednotlivé členy zvlášť, aby neměli možnost/potřebu se nějak „krotit“ či naopak předvádět před ostatními, jako tomu v podobných případech často bývá.

Když třicet let, tak třicet otázek, to se nabízelo samo. Pro všechny stejné. Otázky týkající se nejen výhradně muziky a nejen výhradně Lucie, včetně otázek jaksi odlehčenějších. Výsledkem je jakási anketa-neanketa, která o každém muzikantovi z Lucie vypovídá – nebo aspoň takříkajíc mezi řádky naznačuje – mnohé. Při klasickém „hromadném“ rozhovoru, kdy se jeho aktéři navzájem korigují, by se to s největší pravděpodobností nepovedlo.

Předchozí část rozhovoru naleznete zde

16. Nejzajímavější kapela v tu- i cizozemsku z poslední doby.

Koller: Teďka jedu v Muse a v Brunovi Marsovi.

Kodym: Největším českým zážitkem za poslední roky pro mě bylo vystoupení Pražskýho výběru na Staromáku. Stál jsem na boku pódia vedle stříbrnýho marshalla Michala Pavlíčka a vnímal všechny nanočástice jeho tónu. Kocáb, Pavlíček, Čok, Hrubeš a Kryšpín. To je kapela jak noha! Dost se mi taky líbí Vojta Bureš a jeho skupina Doctor Victor.

P.B.CH.: Ze zahraničí mě hodně zaujali Foster the People: skvělý nápady a moderní aranže. A v tuzemsku skupina Dirty Blondes. Ale televize a rádia ji nějak nechtějí přijmout, o čemž už jsem mluvil.

Dvořák: Venku se mi toho líbí mnoho, ale jako celek včetně koncertování bych asi jmenoval skupinu Muse – jejich scénograf, VJ a osvětlovač Oli Metcalfe je další člen skupiny. Koncertně mě to moc baví!

17. Tvůj doživotní vzor, hrdina, inspirátor.

Koller: Ježišmarjá, je tolik krásný muziky! Neil Young, Marián Varga, Prince, Satchmo, Buddy Rich, Karel Hašler, Mišík, Kryl, Bach, Beethoven, Mozart, Arvo Pärt, Deep Purple, Tina Weymouth atd.

Kodym: Doživotní vzory nebrat! Můj hrdina je mladý Ian z knihy Ernesta Thompsona Setona Two Little Savages (česky vyšlo jako Dva divoši – pozn. red.). Inspirátoři budou myslím The Beatles z města Liverpool v hrabství Merseyside.

P.B.CH.: Vesmír a u všech všudy.

Dvořák: Prince, Kapitán Nemo, Pharrell Williams.

18. Jednou větou o současnících (Chinaski, Kryštof, No Name, Dan Landa, Tichá dohoda…).

Koller: Chinaski – jsem moc rád, že tu kapelu po smrti Pavla Grohmana nakonec nakopli. Zní to dobře. Kryštof – jak se paktovali s Babišem, tak mi to bylo trochu nepříjemný. Landa – toho se taky bojím. Aby mi ji někde nenatáh’. Tichá dohoda – nevím o nich dlouho, dlouho.

Kodym: Jsem rád za každou kapelu, který se něco smysluplnýho daří. Za každou, který se podařilo vylízt ze sklepa a roztáhnout křídla. A myslím, že je lepší „hudba do rádia“ než „hudba do výtahu“. (smích)

P.B.CH.: Pardon, nemohu sloužit. Já to moc neznám, abych to mohl posoudit. Nejsem na to ta pravá osoba.

Dvořák: Chinaski – produkoval jsem jim tři desky, skvělý lidi, hudebníci i kamarádi. Kryštof – pokud zpěvák jen zpívá, tak profi parta. Když začne mluvit, a nemyslím na koncertě, tak průser. No Name – bratia Slováci, mám je rád po všech stránkách, nejlepší předkapela! Dan Landa – kterej? Ten automobilovej závodník, nebo ten iluzionista? Nebo nemyslíte snad toho středověkýho rytíře? Všichni jsou to prdlouši. (smích) Tichá dohoda? Ticho po pěšině…

19. Pokud bys mohl volit producenta pro hypotetické další album Lucie bez ohledu na finance a možnosti, kdo by to byl?

Koller: My si na něj ty prachy seženem. Nechci to zakřiknout, ale Kipper mi psal, že je připravenej nám s čímkoli pomoci: předprodukce, skládání, produkce jako taková. Je to milé, když víš, že je to někomu tak vysoce postavenýmu v muzikálním světě po srsti. Že s tebou chce dělat.

Kodym: Hudební produkce? To je jasný: Kodym, Koller, Dvořák a P.B.CH. Nikdo jinej do toho nevidí líp.

P.B.CH.: Rick Rubin.

Dvořák: Skupina Lucie. My potřebujem hlavně mediátora. Producentů ve skupině máme až až.

20. Kdybys byl neomezeným šéfem Lucie, se kterým z kolegů bys vyrazil dveře a proč?

Koller: S Robertem. Aby dodělal to album Wanastowích vjecý a zase těma dveřma přišel zpátky.

Kodym: Ale já jsem neomezeným šéfem Lucie! Myslel jsem, že je to všeobecně známo… Dveře bych nevyrazil s nikým. Co bychom si bez něj počali? A rád bych podotkl, že kromě mý maličkosti jsou v kapele ještě tři další neomezení šéfové. (smích)

P.B.CH.: Jasně, že se sebou.

Dvořák: Proč bych to dělal? Tenhle tým válcuje skoro všechno, na co sáhne, posledních 30 let. To bych musel být úplnej debil, kdybych chtěl někoho vyhazovat! (smích)

Další část rozhovoru naleznete zde

VOJTĚCH LINDAUR, PETR KORÁL & JOSEF VLČEK