Koncert Phila Rudda z AC/DC aneb starého psa...

Legendární australský bubeník Phil Rudd se objevil v Praze a beznadějně vyprodal „malou Lucernu“. V hlavním městě pobýval inkognito již dva dny před vlastním koncertem a jako starý mazák si tedy Prahu užil do sytosti. Při posledním turné AC/CD objeli Evropu stylem válečné vřavy, kdy nejprve odpadl Malcolm Young a později i frontman Brian Johnson, kterého hodně nečekaně vystřídal Axel Rose z Guns N‘Roses. To celé se ze známých důvodů odehrálo bez bubeníka Phila Rudda, jehož zastoupil “dřevorubec” Chris Slade. Nyní se tedy Rudd tuzemským fanouškům představil sám. Do Evropy dorazil se svým projektem Phil Rudd And His Band, aby naživo představil své jediné sólové album Head Job a pochopitelně i něco málo z tvorby AC/DC z éry Bona Scotta. Jeho setu předcházela vystoupení dvou tuzemských souborů. Stroy se nejen pro mě poprvé představili bez fenomenálního bubeníka Miloše Mayera a i když jim to hrálo skvěle, teprve čas ukáže jak moc je to bez něj životné. Plzeňská Hanta pak potěšila všechny milovníky klasických hudebních stylů svým oldschoolovým thrash metalem zahraným s obrovskou chutí. Naživo v Lucerně představila své debutové album Prachy. Vypíchnout přitom musím výtečný zpěv Květoslava Vomáčky.

Hanta

A pak už přišlo to, na co se čekalo nejvíce. Lehkým šokem pro mě bylo, že poté, co zachmuřený Rudd zasedl za bicí soupravu, si vyndal z úst své falešné zuby, takže pohled na něj začal  působit  poněkud gerontologicky. Ten dojem ale s prvním úderem paliček zcela zmizel a Phil jako by zcela omládl i bez té zubní protézy. Doprovodná kapela mu statečně sekundovala a dojem správně naložené a roztopené mašiny jen skvěle dokreslovala. Jediným záporem večera, dá-li se to tak říct, byla snad jen délka jeho produkce. Těch padesát minut se přítomným nutně jevilo jako dost málo, navíc se čekala i větší porce pecek AC/DC, z jejichž repertoáru zazněly během večera jen tři – Shot Down In Flames, Up To My Neck In You a Rock ‘N’ Roll Damnation. Jinak se hrálo (logicky) z již zmiňované tři roky staré sólovky. Krátkost setu Rudd nakonec fanouškům částečné vynahradil autogramiádou přímo u pódia krátce po skončení vystoupení (více najdete ZDE). Ale nakonec, příjemná porce dřevního rock and rollu a možnost viděl legendu z blízka, co víc si vlastně člověk může přát.

Text a foto: Michal Straka

0