John Mayall, Praha, Divadlo Archa, 2. 3. 2017

Rubrika:  Live / Novinky, publikováno: 04.03.2017

Zbavme se negativ hned v úvodu. John Mayall byl vždy zvyklý rozkládat síly mezi sebe a dalšího sólistu. Trio je královská disciplína, jenže když principála před začátkem turné Livin‘ & Lovin‘ The Blues „vypekl“ kytarista Rocky Athas, který svým příchodem v roce 2009 tak výtečně „nakopl“ sound Mayallovy sestavy, bylo jasné, že ono předávání štafety bude na koncertech chybět. Maestro musel šetřit dech a ruce, přesto jeho projev ve druhé půli koncertu začal působit unaveně. Ostatně celkové tempo koncertu oproti předchozím návštěvám Čech a Moravy hodně zvolnilo. Jak by ne, kapelník táhl po dvě hodiny krom vlastní „role“ i všechny harmonické výplně, byť výtečná rytmika Greg Rzab a Jay Davenport ho podporovala přímo ukázkově.

Na druhé straně, co jsme mohli od koncertu reálně čekat, toho se nám dostalo. Je až neuvěřitelné, v jak dobré formě tenhle vitální třiaosmdesátník je. Byť už trochu méně přesvědčuje jako kytarista, s foukací harmonikou exceloval jako vždy. Stejně jistý je Mayall za pianem, ke kterému tentokrát přidal i varhanní modul. Právě jiskrné pojetí Looking Back s hammondkami patřilo k vrcholům první části koncertu, stejně jako komunikace s publikem v našlápnuté verzi Lenoirovy klasiky Mama Talk To Your Daughter. A vlastně i samotný začátek v podobě Robeyho „Tchyně blues“ (Mother In Law Blues), proslaveného Little Juniorem Parkerem v roce 1956. Mayall prostě tyhle feelingové jemnůstky chápe jako skutečný pamětník.

Pár přísloví? Nemusí pršet, jen když kape. Konec dobrý, všechno dobré, neb trio si pošetřilo energii na závěrečný „zdvih“, zažehnutý někdy v Drifting Blues. Nebo už dřívějším vtipkováním se světlem a přerušením songu Nature’s Disappearing. Rzab pak během sóla v Chicago Line zalaškoval s Griegovým kusem In The Hall Of The Mountain King i Manciniho Růžovým panterem. Mayallův majstrštyk Room To Move coby přídavek, který v průzračném aranžmá foukačka-basa-bicí vyzněl věru úderně, dodal olivku do koktejlu. Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Muzika nejsou závody v preciznosti. Podle vstřícných reakcí publika ve zcela vyprodané Arše se účast zatraceně vyplatila.

Text: Tomáš S. Polívka, Foto: Michal Straka

(Navštíveno 160krát, z toho 1krát dnes)
0
 

Hodnocení k článku

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (2 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...Loading...

Tagy



Související články