Skupina Jiříkovo vidění vznikla už před více než čtvrtstoletím v Benešově a v roce 1997 debutovala albem George’s Vision. Po dalších počinech …klidní jsou a kouří (1999), Obrazy neklidu (2009) a V poli strom (2013) v závěru loňského roku obohatila svoji diskografii o nové album Než bude svítat, které pokřtila 1. prosince v pražském Klubu Varšava.
Jde již o třetí nosič Jiříkova vidění vydaný na značce Guerilla Records, která se zaměřuje na český underground. Ten má samozřejmě mnoho podob a jednu z nich ztělesňuje i tenhle soubor, který v průběhu let změnil svoji základnu a dnes jde o pražskou formaci. Ostatně bubeník Jan Chaluš souběžně hraje i s Mikolášem Chadimou nejen v MCH Bandu… Současné obsazení kromě něj tvoří kytarista a zpěvák Milan Jaroš a baskytarista Jiří Kraus.
Jaroš zvaný Mejla se netají tím, že mu nevadí, pokud o jejich souboru někdo tvrdí, že pokračuje v tom, co započal jiný Mejla – již dlouho zesnulý Milan Hlavsa, předák kapel The Plastic People Of The Universe, Půlnoc a Fiction. Naopak je na to hrdý a není náhoda, že na novém albu se objevuje jako pocta Hlavsovi a vzpomínka na něj coververze jeho skladby Divnej svět ze sólového alba Šílenství. Originálně znějící, běžnými schématy nesešněrovaná hudba Jiříkova vidění i na Než bude svítat působí zneklidňujícím a až hypnoticky uhrančivým dojmem, přitom zase trošku jinak než na předchozích nahrávkách. „Nová deska je o poznání víc kytarová, syrovější. Opět elektronické základy, živé bubny, ostřejší kytary, méně alternativy a v souvislosti s námi stále zmiňovaná temná poloha,“ komentuje nastalý výrazový posun Jaroš.
Nálepky „temné“ kapely se Jiříkovo vidění těžko někdy zbaví, ale na druhou stranu proč by vlastně mělo? Navíc tento pohled jedině umocňují i tentokrát ne zrovna optimisticky rozzářené příběhy imaginárních postav v textech písní, které si svobodně pohrávají s posluchačovou představivostí.
Petr Korál, foto: archiv skupiny
Loading...
