Interpol v Lucerně

Kvalitně předvedená stínohra. Tak by se dal po vizuální stránce charakterizovat středeční koncert amerických Interpol ve Velkém sále Lucerny. No a vedle originálně pojaté světelné show nesmím zapomenout na hudební stránku. A ta byla naprosto famózní. Myslím, že Interpol je jedna z těch kapel, která se právě do Lucerny hodí. Kulisy pozdní secese, které se snoubí s ponurým, až místy melancholickým projevem exhibující party na scéně, dávají celkovému zážitku z koncertu úplně jiný rozměr. Člověk si pak skoro ani nevšímá, že ventilace vyprodaný sál nestíhá ochlazovat a tak se na stěnách a stropech tvoří lesklý vlhký povlak. Ano, teplota a vlhkost vzduchu skutečně nebyly nejnižší.

Jako předkapela se pražskému publiku představila rovněž americká sestava Froth a svým výstupem naladila na hlavní hvězdu večera. Úředníci z Interpolu pak „v záři“ tlumených světel vešli na jeviště přesně ve čtvrt na deset. Kdo čekal nějakou vypalovačku na úvod, musel být zklamán. Koncert začal velmi rozvážně a v poklidném tempu. Zrychlení přišlo až se čtvrtou skladbou – PDA. Celý koncert se nesl přesně v tom duchu, který je pro živá vystoupení Interpolu typický. Prakticky stejné aranžmá a rytmus většiny skladeb, doplněné o velmi úsporný pohybový výstup celé sestavy. A to je to, co fanoušci od svých oblíbenců čekají.

V publiku abyste pohledali příznivce jednoduchých melodií a primitivních textů. Sem lidi přišli na nevšední hudební zážitek a přesně toho se jim dostalo. Lídr Paul Banks s publikem veskrze vůbec nekomunikoval. Dokonce i těch klasických „thank you“ tam bylo pomálu, natož nějakých vzletných proslovů. Zhruba po hodině hraní z ničeho nic hudebníci odešli z pódia, načež publikum velmi vehementně a bez otálení začalo žádat pokračování show. To na sebe nenechalo dlouho čekat. Někdo by si možná řekl, že přijdou dva tři přídavky a bude po koncertě, ale ono ne. Koncert byl totiž zatím ve své polovině. Však taky musel zbýt prostor na skladby jako All the Rage Back Home, Evil nebo The Heinrich Maneuver. Těch se fanoušci dočkali v samém závěru téhle velmi originální show plné tlumených světel, stínů a typicky podladěných kytar v rukou skutečných mistrů.

Text a foto Aleš Malár

0