Nakladatelství Galén tento měsíc vydalo na CD v reedici album Jaroslava Hutky a Radima Hladíka, které v roce 1994 vypustila do světa společnost Ultravox z komerčních důvodů pod zavádějícím názvem Pravděpodobné vzdálenosti. Stejně se totiž jmenoval souběžně vydaný knižní rozhovor Miloše Čermáka s Jaroslavem Hutkou, ale v diskografii prvenství patřilo Hutkovu prvnímu autorskému albu, jenž na labelu Šafrán 78 v roce 1978 vydal ve Švédsku Jiří Pallas. Obal letošní edice zdobí malba Zorky Růžové, Hutkovy první manželky i autorky textu písně Život se otáčí, jež ostatně inspirovala také k názvu alba Zahrady radosti. Název titulní písně však musel být po dohodě s Ochranným svazem autorským (OSA) tak trochu paradoxně upraven na Zahrady pozemských radostí, aby se nepletl s na OSA ohlášenou, byť nikdy nenapsanou písní kolegy-písničkáře Hvězdoně Cígnera Zahrady radosti z roku 1973.
Album obsahuje třináct skladeb, většinou z autorské dílny Jaroslava Hutky (pravidlo potvrzují výjimky a hudba Vladimíra Veita a Štěpána Raka i zmíněný text Zorky Růžové). Poměrně největší zastoupení patří tvorbě ze 70. let (Světlo a stín, Život se otáčí, U sklenky vína, Tady domov mám a Utonulá), o dekádu později vznikly v nizozemském, resp. rakouském exilu skladby Emigrace, Moderní doba, Sen, Zahrady pozemských radostí a Stáří. Výčet uzavírají Pravděpodobné vzdálenosti, které Jaroslav Hutka zpívá už od roku 1967, a Galicie, jejíž text napsal v roce 1988 o prázdninách v severním Španělsku, ale hudbou přispěl Vladimír Veit až krátce před natáčením alba. To vzniklo v květnu 1994 v Hutkově studiu Fosil, kde kromě všestranného Radima Hladíka (akustická a elektrická kytara, klávesy) několikrát vypomohli ještě baskytarista Vladimír „Guma“ Kulhánek a violoncellista Jiří Hošek. U letošní edice výrazně „prokoukl“ také zvuk, protože celé album remasteroval Pavel Karlík ve studiu SONO.
red, repro Galén
Loading...
