Žánrově volně ukotvený ansámbl Clarinet Factory, kteřý si příznivci rockové alternativy spojí s formací Eternal Seekers a jmény Beaty Hlavenkové a Lenky Dusilové, se tři roky po albu Meadows připomenou novinkou Pipers, která vyjde 12. června u Supraphonu. Klarinetové kvarteto zde v deseti původních skladbách opět posouvá chápání termínu crossover. „Když tvoříme, snažíme se nepojímat klarinet tak, jak jej posluchač má v hlavě dopředu zažitý,” poodkrývá zvukovou magii kapelník Jindřich Pavliš. „V momentě, kdy zvuky provlékneme efektem, dostaneme úplně novou barvu a náladu a už opravdu skoro zapomínáme, že jsme klarinetisté, přizpůsobíme tomu i způsob hry. Jednoduše řečeno – hrajeme tak, jak to v tu chvíli slyšíme. Když tam cítíme basu, napodobíme ji, když klezmer, tak napodobíme ten, stejně jako třeba zvířecí jekot nebo souzvuky připomínající folklórní píšťaly či alikvótní zpěv. Mnoho těchto způsobů hry pochází třeba i ze soudobé vážné hudby, různé slaptony, vícezvuky, echotony, takže řemeslo už vlastně máme dávno od škol ve výbavě. Jen se ho nebojíme použít k našemu ‚nevážnému‘ obrazu.“
Tvorba Clarinet Factory spojuje prvky alternativy, jazzu či world music s odvážnými zvukovými experimenty i klasickou písňovou formu, kterou zastřešují kosmopolitními texty v angličtině, češtině a španělštině, “zaobalené” do sametového zpěvu Vojtěcha Nýdla. Oproti starším nahrávkám tentokrát klade čtveřice větší důraz na vlastní intimitu a sevřenost souboru. Důležitým aspektem je přitom i fakt, že novinka Pipers vznikla víceméně naživo ve Studiu SONO s přispěním zvukového kouzelníka Milana Cimfeho, který v roli hosta nahrávkám dodal nepřeslechnutelnou špetku rockové energie. Se spontánností typickou pro koncertní vystoupení v kombinaci s využitím inovativních elektronických i akustických nástrojů, od efektových “krabiček” přes elektronický klarinet až po loopery, Clarinet Factory docílili ojedinělý, neoposlouchaný sound. Ochutnávkou je zatím alespoň audio k úvodní skladbě What a Love.
Pavel Víšek