Aerodrome Fest vyrostl a obstál v Panenském Týnci na výbornou

Změna adresy původně „pražskému“ festivalu jen pomohla. Řekněme si na rovinu, že předchozí ročníky působily spíše jako pokusy, jak otestovat nejen vlastní síly organizátorů uspořádat velký festival, ale také to, že dnešní festivalový návštěvník se nebojí utratit více peněz za multižánrový program současných popových, rockových i metalových hvězd.

Podle pořadatelů měl „Aerodrome Festival od počátku ambici stát se multižánrovou akcí inspirující se zahraničními festivaly“. Nutno říct, že v Panenském Týnci se mu to podařilo, byť počet návštěvníků mohl být přece jen vyšší (na přesná čísla si musíme chvíli počkat). Už při příjezdu na letiště se tyčily do výše tři obří pódia, doplněné ještě o menší stage televize Óčko. Na dvou největších měřily síly kapely z rock/metalového světa s interprety z indie nebo alternativní scény, třetí pódium bylo věnované tuzemským interpretům (Marpo, Lenny, Support Lesbiens). Největšími hvězdami festivalu se ale bezpochyby staly barová primadona Lana Del Ray a usměvavý rapper Macklemore.

Ze začátku se zdálo, že Aerodrome Festival postihne pohroma díky zlému počasí. Nepříjemný vytrvalý déšť bubnoval po celý čtvrtek a zkoušel trpělivost prvních návštěvníků. Ti se mohli rozehřát na metalových a metalcorových riffech Thy Art Is Murder, Underøath, Bullet For My Valentine. Jasným vyvrcholením byli Parkaway Drive, u nás stále populárnější hard´n´heavy formace, která roste svou choreografií do první ligy metalového světa a na rozdíl od kolegů z Avenged Sevenfold nevykrádá tak okatě jen minulé dekády. Ani druhá největší stage nezahálela. O legraci se postarala kytarovka Glass Animals, která za sebou zanechala kus pozitivní energie stejně jako hlavní hvězda prvního dne Wiz Khalifa.

Páteční odpoledne přineslo teplé slunné počasí, což se projevilo i na daleko vyšší návštěvnosti. Stage pro vyznavače ostrých riffů ovládli Silverstein, punkrockoví You Me At Six a Halestorm – reinkarnace Doro a Motörhead dohromady. Heavy rock´n´roll připravil půdu pro první hvězdu večera Stone Sour. Smečka Corey Taylora vsadila na jistotu, bavila nejen precizními hráčskými dovednostmi a ohňovými efekty, ale i frontmanstvím hlavního hrdiny. Corey čile komunikoval, užíval si večer se svým publikem a nabídl průřez celou diskografií od první desky přes výborné „dvojalbum“ House Of Gold & Bones až po poslední Hydrograd.

Sesterská stage nabídla poněkud rozpačité vystoupení Portugal. The Man. Působivý rock z produkce Danger Mouse měl být překvapením, nesplnil ale svoje očekávání. Na kapele byl cítit nezájem o dění před nimi, fiaskem dopadlo finále, kdy Johnovi Gourleyovi vypadl zvuk a on vztekle praštil s kytarou o zem a show skončila. Zato elektropopoví Chvrches rozzářili noc svým tanečním groove. Mladičká zpěvačka Lauren Mayberry vedla celé trio chytlavým zpěvem a vrozeným půvabem silně konkurovala hvězdě večera Laně Del Ray. Ta platí za největší star, kterou naše tuzemské festivaly zažily. Ospalý blues doprovázela obří výpravná scéna plná palem, houpaček a lehátek, která jako by na letiště přistála z jiného kosmu. Před pódiem se davy několikrát zvětšily než obvykle, dorazily opravdové popové fanynky s kronikami fotek Lany. Lana Del Ray odzpívala ospale své hity, kterým ale vdechla své nenapodobitelné charisma, a stala se královnou celého festivalu.

Poslední den se nesl ve skvělé atmosféře, kterou přinesly reggae metaloví Skindred, legendární Ice-T se svými Body Count, metaloví hiphopeři Hollywood Undead a nakonec Limp Bizkit. Numetalová taškařice je dnes u nás vyhledávanou senzací a přestože Fred Durst a Wes Borland ze začátku bavily jen slavnými melodiemi devadesátkových kapel (Nirvana, Metallica, RATM), nakonec nabídly své MTV hity Nookie, Rollin´nebo Take Look Around a areál se rozdováděli do absolutna.

Překvapením sobotního odpoledne byli jistě Nothing But Thieves, rozpustilá kytarovka s rádoby ležérním zpěvem, po níž nastoupili ovšem zcela apatičtí Kodaline. Svou premiéru si odbyli i The Kills, garážový indie rock s prvky lofi a blues, kteří zahřívali půdu pro Nine Inch Nails. Trent Reznor se stal vrcholem sobotní noci – precizní vystoupení nemělo chyby. Fungovaly staré fláky (Head Like A Hole) i nové skladby z desky Bad Witch. Originální show, která nestárne. Poslední tečkou třídenního maratónu se stal rapper Macklemore, který rozdováděl publikum do krajních mezí a ukázal, že moderní hip hop umí být mainstremovou záležitostí, aniž by zaprodal svoje subkulturní kořeny. Stage se hemžila tanečníky, půvabnými zpěvačkami a muzikantkami s dechovými nástroji. Všemu dominoval optimismus hlavního protagonisty. Mezi úsměvy a vtipnými hláškami si našly cestu jak jinak i nadávky Donaldu Trumpovi.

Aerodrome Festival nastavil laťku proklatě vysoko. Hudební produkci doplňovala i různorodá zábava typu větrný tunel. Nechyběly mraky stánků s občerstvením a nápoji. Přestože ceny pro návštěvníky byly nezvykle nové (vysoké), přesto se jednalo o jiný požitek, než jaký tu dosud panoval. Sečteno podtrženo: Aerodrome Festival má šanci přežít a zaslouží si to.

Martin Hošna

Martin Hošna