Jako každý měsíc, tak i v březnu vychází spousta zajímavé muziky napříč hudebními žánry. Trio našich redaktorů ve složení Aleš Lochman, Milan Říský a Jan Tesař vás chce upozornit na tituly, které by podle nich měly stát za poslech. Jestli tomu tak doopravdy bude, na to si ještě pár dní počkáme…
Aleš Lochman: DEPECHE MODE – Spirit (vychází 17. března)
Před rokem se DEPECHE MODE zavřeli do studia v Santa Barbaře, aby začali pracovat na nástupci tři roky staré řadovky Delta Machine. Čtrnácté studiové album této britské elektronické legendy nakonec vyjde 17. března pod názvem Spirit. Bena Hilliera, který stál za zvukem posledních tří počinů, na producentské stoličce vystřídal James Ford, který spolupracoval například s KLAXONS, FLORENCE AND THE MACHINE nebo ARTIC MONKEYS. Tento milovník analogových syntezátorů sliboval návrat ke zvuku raných desek a silný elektronický zvuk.
Po prvním zveřejněném singlu Where’s The Revolution ale bohužel bublina ze slibů a očekávání splaskla. Skladba zní jen jako béčko z poslední řadovky a nějaké žánrové nebo zvukové veletoče se na ní nekonají. Na nové nahrávky Depeche Mode je důvod se těšit vždy už jen proto, o jak zvučné jméno se v rámci elektronické muziky jedná, snad tedy singl nekoresponduje se zbytkem desky a dočkáme se na Spirit nějakých příjemných zvratů. Po šedých a zvukově slabších albech z posledních let by bylo už načase.
Milan Říský: Me And That Man – Songs Of Love And Death (vychází 24. března)
„Jsem svobodný umělec a můžu si dělat co chci,“ zvěstuje před vydáním debutu temného „country – rockově – folkového“ projektu polský muzikant a lídr blackmetalové formace Behemoth Adam Nergal Darski. Společně s v Polsku žijícím hudebníkem Johnem Porterem dali dohromady duo, které čerpá z posledních desek Johnnyho Cashe, Nicka Cavea či Marka Lenegana (což dostává trochu sežrat) a jejich songy mají proklatě skvělou atmosféru. Nergal za doprovodů harmoniky a kytar zpívá o náboženství, vnitřních démonech i lásce a do výsledku vtiskl své nesporné charisma. „Neočekávám, že by se tento projekt líbil fanouškům Behemoth. Někteří jej ale rádi mít budou, protože jsou otevření a tolerantní,“ předesílá před vydáním, které je stanoveno na 24. března. Z alba Song Of Love And Death už formace vypustila celkem tři singly – skvělým refrénem oplývající My Church Is Black, tklivou Ain’t Much Loving a zatím poslední Cross My Heart And Hope To Die, kterou si můžete pustit níže.
Jan Tesař: Bob Dylan – Triplicate (vychází 31. března)
Že by ho Nobelovka tak nastartovala? Možné to je. Jak sám název naznačuje, v případě Triplicate se jedná o trojalbum, přičemž na každém disku je nachystáno přesně deset skladeb. Ale autorského materiálu se tentokrát posluchači nedočkají. Dočkáme se spousty klasických amerických písní a určitě bude zajímavé sledovat, jaké pojetí pro kterou skladbu Dylan zvolí. I předchozí dvě desky Shadows in the Night a Fallen Angels byly ve znamení podobného repertoáru, takže je vidět, že Bob v momentálně zvoleném čistě interpretačním směru pořád ještě cítí, že má co říci. Pro srovnání či prostřídání nebude marné pustit si vedle toho 4CD Folk Den Project, kteréžto podobně rozsáhlé „dílko“ v roce 2005 vydal Bobův souputník Roger McGuinn, i když tehdy šlo o coververze z trochu jiného soudku. Ale bude to maratón, s tím je potřeba počítat. Nový singl I Could Have Told You je zajímavou kombinací „barového“ jazzu a country doprovodu kapely. Originální verzi nazpíval Frank Sinatra už v roce 1965.
Loading...
