Placebo: Twenty year to celebrate

Dvacet let je věk hodný oslavy, a u hudebních těles to platí dvojnásob. Z tohoto důvodu vyrazili PLACEBO na turné, které se nevyhnulo ani Praze. Po vstupenkách se jenom zaprášilo, a i když Forum Karlín není žádný krcálek, obavy z pořádné tlačenice našince hnaly ke vchodu s časovým předstihem. Lidský had, vinoucí se na chodníku od vchodu do budovy, dával neblahým předtuchám za pravdu, ale faktem je, že i po omrknutí merchandise a koštu místního (nedobrého) piva se dalo dojít v klidu do nějaké desáté řady. Pořadatel okázale ignoroval support, kterým bylo velšské trio THE JOY FORMIDABLE. Naneštěstí můžu říct, že chlapci a děvče propásli možnost dokázat, že to byla chyba, a zaujal snad jen energický bubeník.

Nezbývalo než počkat na to důležité. Intro obstaral klip Every You Every Me na obří světelné tabuli, která po celý koncert akčně vyvažovala audiovizuální zážitek. Potom už se rozvážně rozjela Pure Morning a jestli kytara zpěvačky předkapely nebyla slyšet vůbec, pak čtyřzápřah strunných nástrojů „molkovců“ trhal uši. A to byl asi jediný kámen úrazu, který se prolínal celým koncertem. Chvílemi to bylo lepší, chvílemi slabší. Umím si představit, že s ideálním zvukem by celá show byla ještě o kus silnějším zážitkem. Některé skladby, na které jsem se těšil nejvíc, paradoxně vyzněly lehce rozpačitě – Soulmates chyběl díky zvuku drive a Twenty Years v současné podobě nemá takovou sílu jako původní verze. Naštěstí se však konalo víc příjemných překvapení. Special Needs měla krásně intimní atmosféru a v refrénech působivě explodovala a I Know byla natolik strhující, že následný frenetický řev publika nebral konce.

Do děje mě definitivně vtáhl blok pomalejších a hlubších věcí. Nervní Protect Me From What I Want, vzpomínková Without You I’m Nothing i skvěle překopaná 36 Degrees – to všechno bylo natolik silné, že Brian musel lidu připomenout, že dnes přišel slavit. Se Special K, Song To Say Goodbye a The Bitter End v arzenálu potom Placebo rozeskákali celou halu neskutečnou palbou a i během přídavků potvrdili, že nejsou jen jednou z kytarových kapel. Pořád je tam NĚCO navíc. Takže – všechno nejlepší!

Text: Demi Mortuus, foto: Jiří Rogl

0