Britský objev Wolf Alice předchází enormní hype a v případě pražské koncertní premiéry i dlouhé vyčkávání. Koncert měl proběhnout už v lednu, nakonec se ale se zbytkem evropského turné přesunul až na září. Trpělivost se ale vyplatila. Osobitý mix indie, dream popu a grunge v prostorách vyprodaného Paláce Akropolis rozpoutal bouřlivou atmosféru plnou mosh pitů.
Čtveřice z Londýna na sebe obecně ráda nechává čekat. Debutovou desku My Love Is Cool vydala až několik let poté, co ji NME a další ostrovní média začala označovat za nejžhavější kapelu současnosti. Loni v červnu ovšem Wolf Alice rezolutně zodpověděli otázku, jestli byl poprask oprávněný. Byl. Prvotina získala nominace na Mercury Prize, Brit Award a parta si odnesla několik ocenění za nejlepší novou formaci v Británii. Pozadu naštěstí nezůstávají ani čeští fanoušci, a tak se „Akráč“ vyprodal do posledního místa.
Jako první vystoupili další ze zástupců svěžího soundu Velké Británie, indierockoví snílci Gengahr. Čtveřice kámošů ve vytahaných tričkách s nakažlivě chytlavými melodiemi ukázala, co si představit pod pojmem kytarová melancholie se šťávou. Zlehčeně by se dalo říct, že se na žižkovském pódiu objevil mladý Jamie T, kterého doplňovala kapela v čele s parádním bubeníkem. Pecky She’s A Witch nebo Bathed In Light se navíc do podvědomí zapisují intenzivně, jako byste je předtím slyšeli už stokrát.
Nadšení v sále sílilo s příchodem kvarteta v čele se zpěvačkou Ellie Rowsell. Už při jejím prvním pohledu do publika šlo vyčíst, že se v ní setkává zasněný anděl a rock’n’rollový ďábel zároveň. Pokud něco její tvorbu a živé vystupování charakterizuje nejlépe, je to slovo gradace. Po vzoru studiového alba koncert začínal pozvolna. Ale jako valící se lavina nabíral na síle a boural vše, co mu přišlo do cesty. Až nakonec smetl kus města a v tomto případě na chvíli vymazal Žižkov z mapy Prahy. Snivé písně jako Bros a Blush střídaly nekontrolované kytarové nálože v čele s Giant Peach, které s sebou přinesly lítající lokty i nostalgický odkaz na éru grunge. Burácející atmosféru prohloubil i baskytarista Theo Ellis, který dav hecoval křikem a pohyby připomínajícími manchesterskou legendu Iana Browna.
Akropolis zažila intenzivní show, která v daný moment fungovala na 100 %. Jen krátce po ní se ale dojmy rozmělnily na „prostě dobrej koncert“. Wolf Alice mají každopádně nakročeno k tomu, aby se stali jednou z největších ostrovních nezávislých kapel dekády.
Vojta Tkáč
Foto: Kateřina Chalupová
Loading...
