AC/DC si s Axlem za mikrofonem ostudu neudělali

Pražské vystoupení australské legendy bylo mezi tuzemskými rockovými fanoušky v uplynulém měsíci tématem číslo jedna. První věcí, která rozvířila vášnivé debaty, bylo oznámení záskoku za stávajícího Briana Johnsona v podobě Axla Rose. Tato zpráva některé rozohnila natolik, že začali houfně vracet své vstupenky se slovy, že chtějí vidět AC/DC a nejsou zvědaví na žádnou tribute kapelu, navíc „s tím uječeným a egoistickým Axlem“. Další „podpásovka“ přišla, když byl koncert prohlášen za bezhotovostní. Na sociálních sítích se to jen hemžilo nadávkami a dle mnohých bylo zaděláno na průser roku. Ne všechna zlá proroctví se ale nakonec vyplnila.

Předkapely moc nezaujaly a především pak Tyler Bryant & The Shakedown svým utahaným setem, sestávajícím z omletých riffů rockové studnice, poněkud nudili. Kdo jejich čtyřicetiminutovku prokecal někde u piva (nebo v dlouhé řadě na něj), tak o nic nepřišel.

AC/DC vtrhli na své monstrózní jeviště krátce před osmou. Ano, Axl, jak mnozí hrozili, se neopozdil ani o minutu! S pomalu se uzdravující nohou poskakoval po pódiu už od první Rock Or Bust a svůj trůn využíval jen občasně. Byl to právě on, kdo společně s Angusem Youngem na sebe strhával největší pozornost. Youngovy riffy stále zabírají, stejně tak jeho nezbedná mladická show. Troufám si napsat, že díky Axlově přítomnosti byl koncert o chloupek zajímavější. Samozřejmě zpěvy nebyly dokonale čisté a sem tam to Roseovi mírně uletělo, jako například v Hells Bells, ale trocha té syrovosti vůbec neuškodila. Vždyť ani Angusova sóla nejsou bezchybná a mají v sobě špetku špinavosti. V TNT mohli chlapi trochu přitlačit a více se odvázat, ale zřejmě si schovávali síly na zběsilé Whole Lotta Rosie a Let There Be Rock a velkolepý závěr, kdy nechyběla salva z děl a ohňostroj.

Povedlo se. Povolat Axla byl nakonec určitě dobrý tah. Hudebníci odvedli profesionální výkon a řeči o „revivalech“ si můžou zlí jazykové strčit za klobouk. Dojem z koncertu nepokazily ani dlouhé fronty, problémy s RFID kartami a následný chaos v metru.

Petr Adamík
Foto: Milan Říský

0